Dfbg_festiwal_biegow_gorskich, za sebou schovává příběh, který jen tak nezapomenu…
trénovala jsem
byla jsem tam včas
nic jsem nezapomněla
těšila jsem se
trať 33km
A přesto to bylo všechno málo na to, abych závodila.
Teda chvíli jsem závodila. Po startu jsem vyrazila dopředu, abych na úzkých kamenitých trailech nemusela bojovat o životní prostor s ostatními běžci. To se mi celkem podařilo a držela jsem se asi druhé skupinky na čele závodu. Po trailíku z kopce jsem je dokonce dobíhala, ale když jsem za nimi vyskočila na lesní cestu, tak se mi trošku vzdálili. No co, fáborky jsem pořád viděla, tak super. Když cestička zabočila mezi malé stromky skupinka značení přeběhla a já zůstala na trase sama. Zarputile jsem sledovala „mlíčko“ dolů z kopce a snažila se vybudovat si náskok.
No a pak jsem doběhla občerstvovacku. Bohužel na km 24. No a bylo to.
Zpět na trasu do správného směru 3km do kopce. Nikde nikdo. Dělení trasy jsem našla. Bylo asi tajné, velmi nenápadné, na zemi ani čárka a jen jedna skromná šipka na turistickém rozcestníku, kde zapadla dokonale.
Na trase už dávno nikdo neběžel, rychle jsem zahnala myšlenku na to uhnout zpět do cíle a pokračovala ve správném směru. Na sedmém km potkávám poslední běžce, já už mám na hodinkách 14…
Brzy už předbíhám jednoho závodníka za druhým a připadám si trochu jako superman a přitom volím tempo abych se, tak moc nezadychala nebolely mě nožičky a tak vůbec. Prostě jsem trochu na výletě…
Při druhém průběhu přes obcerstvovacku mě zdraví jako starou známou, kopec do cíle mám natrénovaný, tak mi to už nepřipadá ani tak dlouhé až do cíle.
Nakonec jsem předběhla až na 25. místo s 41km v nohách.