Pátek 16. 6. 23
Vyrazíme brzy ráno, dokud není příliš velké vedro. V plánu je dorazit, co nejdál než cesta nutně uhne na ledovec. Pokračujeme po terasách nad ledovcem.
Stromy ubývají a přibývá trávy a pasoucích se krav. Otevírá se nám údolí s výhledem na naší cílovou horu Spantik. Zanedlouho po přestávce na oběd odcházíme do „kempu“ Bolocho, kde sirdar – vedoucí nosičů – pod vidinou pohodlné noci ve zbytcích přístřešků vyhlašuje konec.
Ranní plán rázem neplatí, všichni jsou moc unavení, další místo není dobré na spaní a spousta dalších výmluv se kterými očividně nic nenaděláme. Essan, vedoucí naší výpravy jen rezignovaně prohlásí, že tady všichni lžou, že potřebuje psychologa.
Odpoledne tedy trávíme na úpatí ledovce a snažíme se na pálícím slunci ještě více nespálit.
Další den je v plánu vyrazit dříve, abychom zvládli přechod přes ledovec a příchod do BC, co nejdříve. Sirdarův návrh vyrážet ve 4 s díky odmítáme a na argument, že je do dlouhá cesta mu jen s úsměvem odpovídáme, že můžeme ještě kus popojit dnes.
Názory se zde mění očividně rychleji než počasí.
