Pro někoho moc, pro jiného málo. Nudná výzva bez fantazie nebo super nápad?
Já osobně zatím nevím a není lepší cesta, jak si udělat názor, než to zkusit…
Jak to tedy bylo včera v Koutech? Všechno to začalo, když ještě byla vážně zima, Salomon vyhlásil svůj vertical week, mě přišlel everesting jako dobrý nápad v rámci téhle výzvy. Pak ale přišel lock-down a vypadalo to na odklad na přes rok. Jak jste si uřčitě mohli všimnout, letošní zima umí zázraky, takže i 21. dubna může být lyžařské datum a rychlá akce byla na světě. Jsem ráda, že budík na 3:30 nemusím nastavovat častěji. Přivstat si byl ale záměr, abych pár kol vyšla dokud je sníh trochu ztuhlý. Náhradní pásy, bundu, svačinky jsem si nachystala ke sjezdovce a „výlet“ mohl začít…
Zapnout hodinky a vzhůru na Everest. Nahoru to pěkně klouzalo a přestože venku bylo příjemných pět stupňů, sjezdovka byla jako led. Naštěstí úvodní prudkou pasáž vystřídalo mírnější stoupání a tam už to šlo jak na drátkách. Kolem rozhledny, projít přes les až k Tetřeví chatě. Prvních 600m za mnou, super. Sjezd je rychlý, po sjezdovce to letí. Za hodinku jsem dole připravená do dalšího kola. Zkontrolovat hodinky, cvak cvak a měření je ukončené.🤦♀️ Hodina práce smazaná jedním kliknutím, to je snad zralé na nějaké zvláštní ocenění.
Zapínám znovu akorát teď budu počítat do 16 místo 15, to je toho. 🤣 S postupem času se ukázalo, že čísla nad 10 jsou pro mě moc vysokou matematikou a tak počítám do osmi a dělám si malý cíl: obědovou pauzu. 😀
Kola ubíhají jedno za druhým, jen ty hodiny běží dnes nějak rychleji. Zmrzlou sjezdovku slunce rychle mění na sněhové „blátíčko“. Stoupání je už pohodové, pásy drží skvěle, ovšem ze sjezdů se stává pěkná šichta. Zbytky čerstvého sněhu z víkendu, působí jako „skvělá“ brzda. Sjezdovku teď sjíždím bez jediného obloučku nebo musím bruslit. A dávám pozor, aby cukání při změnách sněhu neskončilo kotrmelcem. K obědu řízeček a můžu jít na druhou osmičku, uklidňuji se tím, že už jen 6x a setmí se a zase to pojede. Na řízek to šlape skoro samo, ale né moc dlouho.😆 Výškové metry už jsou znát.
Na pár posledních výstupů se mi dostává privilegia doprovodu a je to zase na chvíli snesitelnější. Romantický západ slunce a je zase tma a tase to jede dolů z kopce, konečně.🤩 Pod kopec dorazil i můj support Tomas Petreček a houska se salámem mi nikdy nechutnala, jak ta co donesl. Poslední dvě kola jdeme společně. Sedřené paty dělají zážitek o něco intenzivnější, ale nakonec se toho 16. výstupu přece jen dočkám.
Na hodinkách svítí neuvěřitelných 8904m, 17 hod 15min a 109km.😮 Myslím, že mám teď už můžu s klidem prohlásit: poslední letošní skialpy…😎 Díky moc všem, co jste mě podpořili! Společnost při výstupu i mraky povzbudivých zpráv byly skvělou vzpruhou do dalších kol!🙏
Ještě něco málo z Everestingu pro milovníky čísel a statistik 📈📊📉
- 🕐Celkový čas: 17hod 45min
- 🚩Průměrný čas kola: 1hod 11min ↕️15 kol
- 〽️Převýšení na to kolo: 590 výškových metrů
- ⬆️Celkové převýšení: 8904m
- 📏Délka kola: 7,38km
- 🏁Celková vzdálenost: 108km
- 🔼Průměrné stoupání: 19,5%
- ⏫Maximální stoupání: 34,7%
- ⏬Maximalni rychlost ve sjezdu: 61km/hod
- 🔽Max. rychlost ve sjezdu na sluníčku: 25km/hod
- 🚶♀️Počet kroků : 85684
- Použité pásy: 4 páry Coltex race mohair
- 🎿Lyže: Hagan ultra 65 151
- 🎿Lyžáky: atomic backland ultimate
- Hole: Leki argonlite 2 carbon
- Oblečení : 👚kalhoty a triko: Montura Skisky maglia 👙První vrstva: Lawi funkční triko Pelle 🩳zateplené kraťasy: Montura Ski race 2 bermuda 🧥bunda Montura air action hybrid (za mě nejlepší outdoorová Gore na aktivní pohyb v horách , kterou sbalite skoro do kapsy)
- 🥯Jídlo: spousta sladkosti, koly a jeden řízek
- ⌚️Suunto spartan
- 🦶Bolavé nožky: asi týden
- 🤷♀️V Česku máme zapsaný dokončený Everesting zatím jen dvě. Loni na podzim ho z druhé strany kopce jezdila na kole 🚴♀️Markéta Peggy Marvanová
