PDG legendární závod na vlastní kůži

Velké a velkolepé finále skialpové závodní sezóny přesně to byl tenhle závod.

Konečně chápu proč o PDG (La Patrouille des Glaciers) říká, že je to legenda mezi závody. Je to prostě něco, nejdelší, nejstarší v největší nadmořské výšce a s největším počtem účastníků. Co je na tom všem ale nejlepší, je že víc než závod je to oslava tohoto sportu.

Perfektní organizace švýcarské armády, respekt k horám a k tomu stejně smýšlející závodníci, tohle prostě chcete alespoň jednou zažít!🤩

Konec rozplyvání se, jak nám to šlo? Na start jsme se postavily společně s Marcela Vašínová a Barbara Skandikova. Týden pověnovaly aklimatizaci a dej se “vůle boží”. A ta se děla. Start se přesunul o den později kvůli nepřízni počasí. Nervozita lehce stoupla, ale když jsme staly na startu v jednu ráno pod hvězdami byly jsme docela rády, že jsme se předchozí deštivé noci vyhnuly. Dál to raději vezmu v bodech, jinak by to byl příspěvek na 5 stránek… 😉

  • výběh z Zermatu se letos protáhl skoro na 10km
  • když vás varují, že na prvním sedle Tete blanche bude zima, věřte jim.
  • při mínus 25C vám zamrzne pití když si ho necháte na batohu 🤦‍♀️😀
  • lyžování navázaní na laně je trochu otrava, ale jít na laně nahoru, to je čistá zkouška sebeovládání 😤
  • start v noci je otrava, ale stoupat po ledovci mezi těmi všemi světly čelovek je malé dobrodružství
  • fanoušci jsou nejlepší na světě 👌
  • občerstvení ve třech čtvrtinách trati jsme za sebou nechaly poloprázdné🙈🐷
  • TEAMWORK je klíčem k úspěchu ✔️
  • 65km a 4300 výškových metrů

Holky díky, že jsem s vámi tohle dobrodružství mohla zažít!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.